Můj první rok na vysoké … kontroluj, co se dá!

Nastoupit po delší pauze opět do školského prostředí je oříškem (není divu, že ten vlašský je podobný mozkovým závitům). Jenže na vysoké je klíčovým slovem samostatnost. Ať už se jedná o samostudium, tak i o samostatnost ohledně hlídání si formalit, především v prostředí stagu.

Spoléhej se na sebe a klikej, kde se dá

Velmi důležitým systémem pro dosažení informací představuje pro studenta nějaké spojení s kolektivem, s kterým sdílí předměty. Na facebooku se zakládají všelijaké skupiny lidí se stejným oborem, společné chaty apod. Pod záštitou tohoto kolektivu se daný člen cítí „bezpečněji“, protože si říká „Kdyby ostatní něco zjistili, tak to pověsí  na zeď „, což ve většině případů opravdu funguje. Jenže lidé jsou rozliční. Najde se jedinec, který zjistí důležitou informaci o zápisu na zkoušku a řekne to jen někomu. Otázkou je, zda zapomněl dát ostatním echo nebo prostě soukromničil. Každopádně se tato skutečnost dostala ke zbytku členů o dost později a z vypsaných termínů zbylo pouze 7 míst. Nutno podotknout, že je opravdu zvláštní vypisovat 4 termíny, přičemž v jeden den se konají 2 zkoušky, takže v podstatě jsou termíny jen dva. A co s těmi, kteří se nestihli zapsat? Honem na studijní, aby byla vypsána další zkouška. A věřte, že to není nic příjemného, jelikož toto oddělení má úřední hodiny jen v určité dny a časy, které se samozřejmě kryjí s vaším rozvrhem. A lahůdkou je, když se ještě stěhuje na jinou budovu.

Takže ponaučení? Kontrolovat stag dennodenně. V případě vypsání termínů na zkoušky vás nic neupozorní, že nastala nějaká novinka apod. Nestihnete se zapsat? Váš problém, starejte se. Spolužáci na fb můžou být kolegiální, ale také nemusí být obeznámeni jako vy, nebo prostě jedou na svoje triko. Takže klikat, hledat a jednat. Když nestihnete třeba zmíněný zápis, jde s tím něco dělat, ale musíte se o to snažit vy.

Zadání úkolu s bonusem stopek

Další novinkou, alespoň pro mě, byl internetový portál, kde jsou rozepsány kurzy některých kantorů (raději použiji toto slovo, než bych rozebírala, kdo disponuje takovým či makovým titulem). Zde se vkládají studijní materiály, ale také úkoly. Kromě zadání se můžete dopídit i k tabulce, kde máte kolonky, jež vás informují o odevzdání úkolu, hodnocení a také časomíry kolik máte času. Opět platí, pokud průběžně nekontrolujete kalendář akcí, máte méně času na úkol. Tyto stopky vám blikají do obličeje a vám připadá, že na vás křičí: „Tik, ťak, nestihneš to“. Není to hezký pocit. Nejlepší je vyučující, který vám zadání poskytne v pátek odpoledne. Jako dojíždějící jsem trochu v rejži, jelikož k plnění některých zadání potřebuji přístup do knihovny a v mém městě není tak vybavená jako krajská. Takže připravit, pozor a sprint do knihovny! Snad budete rychlejší než vaši spolužáci, protože stejnou publikaci potřebuje třeba 30 lidí.

Najíst se ve správné menze

Vzhledem k velkému počtu fakult, které bývají rozprostřené po celém městě, je logické, že se v jejich blízkosti zřídilo i více menz, tedy jídelen. Nejedná se pouze o stravování studentů, ale i kantorů a  jiných zaměstnanců. Jídlo je vcelku levné, poživatelné a výběr je rozmanitý. Nevím jak je tomu v jiných lokalitách, ale ceny se zde pohybují kolem 33 Kč za hlavní jídlo s polévkou ,salátem a nápojem. Dále si můžete koupit minutky, které se nemusí objednávat dopředu, za ty zaplatíte kolem 47 Kč. Ale najíst se není tak jednoduché. Opět zde figuruje ta zelená kartička jménem ISIC. Na internetu máte své konto, kde si musíte dopředu rezervovat vámi vybrané jídlo a to také do správné menzy. U některých pokrmů lze dohledat  i ilustrační foto pořízené studenty. Ale moc na ně nespoléhejte. U některých fotek může dojít k záměně rýže za brambory a těstovinového salátu za šopák.  Taky je důležité neváhat, protože ty největší dobroty jdou na odbyt (ale záleží to i na vašem apetitu). Pak přijdete k okénku s číslem vašeho jídla a přiložíte kartu k čtečce, která registruje vaše jméno, konto a oběd. Setkala jsem se s jednou studentkou, která čekala frontu, a ono zařízení hlásilo, že nic nemá objednáno. V čem byla chyba? Chudák si spletla menzu a její šišky s mákem na ní čekaly na druhém konci města.

Závěrem bych vám chtěla popřát kolegiální spolužáky, snahu jednat a řešit problémy. Sice spousta lidí nadává na studijní oddělení, ale je to o lidech. Když nebudete včas sami řešit překážky nebo potíže, tak vám ani „svatý“ děkan nepomůže.